Chrám svatého Jana Křtitele v Kolíně leží nedaleko nového mostu přes Labe. Je užíván pravoslavnou církví, která ho má již od 50.let 20.století pronajatý od římskokatolické církve. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Původní špitální kostel na někdejším Kutnohorském předměstí se poprvé připomíná až roku 1359, vznikl nejpozději koncem 13. století. Sousední budova (dnes rybářský svaz) je pozůstatkem špitálu, přemístěného roku 1518 do dnešního domu čp. 27 u kostela sv. Bartoloměje (historické museum). Kostel poté sloužil jako filiální a hřbitovní. Barokní přestavba proběhla roku 1747, další opravy 1861-69, 1936-37. Od roku 1952 slouží pravoslavným.
Komplex kostela sv. Jana Křtitele se špitálem patří mezi nejstarší památky města, protože pochází již z konce 13. nebo počátku 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1359, kdy kostelu věnoval na záduší dvě kopy grošů kutnohorský zlatník Bernard Eisengraber. Pozdně gotické úpravy proběhly v roce 1589 a když potom zpustl v třicetileté válce, byl postupně opraven nákladem kolínských měšťanů Daniela Hytticha v roce 1652, Řehoře Šuberta v roce 1665 a roce 1665 rytíře Jana Baraliče. do dnešní podoby byl nakonec přestavěn pozdně barokně v roce 1747. Drobné úpravy proběhly i v letech 1861, 1912 a 1936, a nakonec v roce 1952 pro potřeby pravoslavné církve. V letech 2015-17 byla vyměněna střešní krytina, v letech 2017-18 bylo opraveno západní průčelí a v letech 2019-20 pak i zbylé fasády kostela.

Chrám stojí nedaleko a Masarykova mostu přes řeku Labe. Dříve stával na vyvýšeném místě, vlivem stavebních úprav je nyní částečně pod úrovní terénu. Jedná se o jednolodní orientovanou kamennou omítnutou stavbu, nyní bez věže. Kněžiště je pravoúhlé o rozměrech 5,42x4,3 metru, se stropem s křížovou klenbou. V jižní zdi je zazděné gotické okno, ve východní straně je původní gotické okno. Vítězný oblouk je lomený. Kostel je vyzdoben ve stylu baroka, nyní s pravoslavnými ikonami, včetně ikonostasem odděleného kněžiště. Stropní fresky zobrazují výjevy ze života svatého Jana Křtitele, napomínání Heroda a stětí Jana Křtitele.
Socha Jana Křtitele, umístěná v průčelí kostela, je velmi poškozena. Fasády celé stavby člení lizénové rámce a dokola obíhá prifilovaná okapová římsa, v západním průčelí kryta prejzovou stříškou. Loď je prolomena v severní i jižní stěně barokními okny (v severní stěně tři, v jižní stěně dvě) segmentově ukončenými, lemovanými šambránami s uchy, v jižní stěně je dále gotický profilovaný portál s lomeným záklenkem. Východní a severní stěna presbytáře je prolomena gotickými hrotitými okny, ve východní stěně s dvojdílnou gotickou kamennou kružbou, severní okno je zazděné.
Presbytář je sklenut na jehlancové konzoly jedním polem gotické křížové klenby s žebry klínového profilu, na severní stěně kruchty jsou zbytky zazděného gotického okna. Presbytář se do lodi otevírá lomeným vítězným obloukem se skoseným ostěním. Loď je sklenuta barokní plackovou klenbou na pasech, kterou pokrývá cyklus nástěnných rokokových maleb z roku 1747, restaurovaných v roce 1936 Jiřím Jelínkem z Prahy. Výjevy představují andělský chór (nad kruchtou) a scény z legendy o sv. Janu Křtiteli (Svatý Jan Křtitel před Herodem, Hostina Herodova se stětím sv. Jana Křtitele).

Kostel náleží svým uspořádáním do skupiny chrámových staveb s chórovou věží, které vznikaly na Kolínsku na přelomu 13. a 14. století. Obklopuje ho bývalý hřbitov, který byl zrušen v roce 1882; obelisk označuje hromadný hrob pruských vojáků z Prusko-rakouské války v roce 1866.